Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


07.10.2012
Roštejn mám prostě rád

Hrad Roštejn. Kolik jsme toho tam už zažili! Také poslední ze všech dosavadních zážitků stál za to. V krásném sobotním zářijovém dni jsem si odskočil ze srazu Žalmanova fanklubu, abych zasloužený odpočinek a regeneraci prstů po prozpívané noci vyměnil za nejistou "uměleckou" produkci.

Zámecká hospoda zakončovala sezónu. Nutno říci, že úspěšnou. Podnik prošel rekonstrukcí, služby se zkvalitnily. Byl tedy pádný důvod k oslavě. Ale pořád jsem měl takový dojem, že k takové slávě se spíš hodí nějaká country kapela.

„No jo, hodí,“ ujistil mě pan majitel. „Ale oni se nějak nesešli. Vy to určitě zvládnete.“

Chtěl bych mít tu chvíli aspoň špetku jeho víry. Protože nás však muzikantský život naučil postavit se osudu čelem a hrdinsky snášet pestrou škálu propadáků, které hudebníci eufemisticky nazývají „nepochopení“, šli jsme s Nelou do toho.

Rozložili jsme si svoji aparaturu na trávě zámeckého nádvoří a spustili první písničku. Hned do prvních taktů se ozvala typická a tradiční roštejnská ozvěna: „Začíná prohlídka trasy B.“ Dřív by mě to rozčílilo a vyhodilo ze soustředění. Teď už ne. Roštejn mám rád kromě jiného právě kvůli těmto situacím. Roštejn mám prostě rád. Ale překvapila mě jiná věc. Hned podle prvních taktů jsme poznali, že sem za námi opět přišlo „naše publikum“. Nemyslím tím jenom Luboše Konečného a jeho paní, kteří nám opět udělali kráááásné snímečky (viz sekce fotogalerie), ale chci především poukázat na to, že lidé ve většině pozorně poslouchali a odměňovali nás chápavým potleskem. A protože jsme měli i dobře postavenou reprosoustavu, hrálo se nám opravdu dobře. Tak dobře, že jsme to ani nečekali. Však posuďte podle Lubošových fotografií, jaká tam byla nálada. Škoda, že když se slunce schovalo za zdi hradu, udělalo se chladno, a dokonce spadly první drobné kapky deště. Ten se později během večera rozšířil na celém území jižních Čech v mohutné vodní přívaly. Skončili jsme jen tak tak akorát. Zpátky na Žalmanův sraz jsem už odjížděl za hustého lijáku.

Bylo to krásné odpoledne. Nesmírně si vážím pozornosti diváků a zvlášť děkuji neznámým manželům, kteří nám přišli po vystoupení pochválit texty písní. Naši spokojenost podpořilo i občerstvení po koncertě. Připravili nám je majitelé a zasměstnanci podniku. Všechno to pro mne bylo nečekaným příjemným překvapením.

Na Roštejně jsme tedy v roce 2012 asi řekli své poslední slovo. Snad budeme moci připojit další v roce 2013.

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena