Jen tak tak na desce Přejem vám život... přinášejí dávku moderní trampské muziky, inspirované klasiky moderní trampské muziky - to je hudebně i textově patrné hned z úvodní písně desky Cesta do hor, kde se jasně odkazuje k vlakovým písním a k bratrům Ryvolovým. Hned poté vás dostanou i další skladby - Barevnější svět, Písnička o šálku na kávu, Na špatné notě, Než se mi ztratíš i titulní Přejem vám život. Civilní zpěv Pavla Jarčevského a jej doplňující, upřímně znějící Nela Mládková evokují také pocit pradávných Hoboes. Ze vzpomínání ale vytrhne použití akordeonu či saxofonu a připomene vám, že posloucháte veskrze současnou tvorbu. Mírná ironie a současný slovník pak zní v trochu hudebně i textově absurdní písni O hřibu, skladba reflektuje současné nešvary, činí tak ale s nadsázkou a vtipem, takže tady (na rozdíl od několika mých předchozích povídání) termín "komunální satira" naprosto nemůžu použít, i když skladbě kraluje výkřik "chraňme naši zem" a zprofanovaný slogan "čo bolo to bolo". Vnitřní pocity z pro nás exotické a přitom nikoliv vzdálené cesty do čisté přírody, komorně vyzpívané, pak najdete třeba ve skladbě Moldoveanu s hudební místně určující folklorizující citací - dává vám naději, že navzdory rekvizitám popsaných v předchozí písni O hřibu ještě existují místa, která vás potěší. A takhle vás potěší i celá deska - a tak jako nám názvem přeje život, tak i já jí přeju dlouhý život v přehrávačích i na koncertech a u ohňů a jsem si celkem jist, že se to přání splní. Jen malá poznámka na konec, od starého člověka se šesti dioptriemi: Kombinace hnědého podkladu a malého okrového písma na bookletu trošku otráví i když vypadá stylově a efektně.

Co o albu napsal Pavel Rada: "Jen tak tak překonal klinickou smrt a teď se mu daří. Klasický folk, který má duši."