Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


04.08.2015
Telč je pro mne pojmem! (30. července 2015)

Nejsem historik ani statistik, nevedu si přesné záznamy. Žiji do značné míry ze svých pocitů, což se mi často vymstilo. Už to asi nezměním, ani nechci. A tak Prázdniny v Telči (dříve Folkové prázdniny), to je pro mne pojem! Inspirovaly mne mimochodem kdysi i k založení Folkové růže a byl to Michal Jupp Konečný s celou redakcí tehdejší Folk&country, kteří mi pomohli tenhle záměr uskutečnit. Byl to ale také Milan Medvěd Kolář, který nás jako začínající kapelu před pětadvaceti lety bez okolků zařadil do programu před takové hvězdy zámeckého nádvoří, jako jsou Kamelot, Žalman, Nezmaři a další. Atmosféra a prostředí Folkových prázdnin mě tehdy nadchla. Stejně jako Vendulku Čížkovou (brigádnici Folkových prázdnin, bývalou zpěvačku kapely a autorku jejího názvu), která to všechno zprostředkovala.

Ty časy jsou už dávno pryč, zůstaly jen dojemné vzpomínky, zážitky z desítek večerů a prozpívaných nocí na různých místech tohoto krásného města. A také sbírka triček a čtyřiadvaceti domečků. V Telči hraji vždycky zásadně za domeček a tričko. Nic víc nechci a jsem Medvědovi vděčný, že tenhle můj úlet respektuje.

Tak tomu bylo i letos. Azurově modré tričko s nápisem „Mířím na Telč“ mé sbírce rozhodně hanbu nedělá. Ostatně je esteticky velmi vyvedené stejně jako i všechna ostatní. Obdivovali je mimo jiné před pár lety i naši posluchači na pacifickém západním pobřeží Mexika.

Zkrátka, abych zopakoval úvodní myšlenku, Telč je pro mne pojmem.

Na scéně telčského náměstí už na nás čekal Mira Hron, další ze zvukařů, kterých si velmi vážím. Jednak pro to, co umí, a dále pro jeho pečlivost. Míra už měl dávno z internetu vytištěný náš stageplan, hodinu před začátkem koncertu už bylo připravené pódium a dolaďovaly se poslední detaily. Tak to má být, takto se i já snažím přistupovat ke koncertům, takto zní dohoda i v naší kapele. Nicméně tentokrát jsme se podělili se skupinou Hluboké nedorozumění tak, že ona zahraje první část koncertu a my potom se samostatným ozvučením navážeme.

„Jak řekli, tak udělali.“ Koncertní blok našich parťáků jsme strávili u vedlejšího stánku nad sklenicí chladivého moku a při družném rozhovoru s přáteli, zejména kastelánem Mildou Norkem, který už také leccos pamatuje. Slunce mezitím mírně oslabilo intenzitu svých paprsků, a když jsem ohlásil svoji obvyklou větu „Jdu být nervózní“, už pálilo pouze ve snesitelné míře. Odešel jsem tedy být asi na dvacet minut nervózní (tehdy s nikým nekomunikuji, jsem protivnější než obvykle, všechno zapomínám, chovám se nezdvořile…), abych vypustil z hlavy všechno vedlejší a mohl si užít muziku. A pak to přišlo. Rychlé nazvučení, první tóny, první pochybnosti, zda je to ono, první reakce diváků a nakonec téměř hodinové vychutnávání drogy zvané folkový koncert. Nedokážu objektivně zhodnotit, zda byl koncert úspěšný. Zdálo se mi, že velice, ale může v tom sehrát svoji roli moje ješitnost. Nedávno jsem se díval na zvukový záznam, kde se mi nějak nezdála kolísající hlasitost a poměry nástrojů. Ale dobře vím, že záznamové zařízení má své „mouchy“. Nevím, jak to všechno vnímají Nela s Ondrou, ale pro mne je důležité, aby se mi podařilo sdělit divákům, co jsem popsal v předchozích řádcích tohoto článku. Snad to bylo čitelné aspoň pro ty, kteří to chtěli vnímat. Takových lidí bylo na náměstí, zdá se mi, dost.

Když Ondra s Nelou odjeli, zašel jsem ještě na koncert Evy Bauerové (harfa) a Žalmanova Spolu. Byl to pro mne strhující zážitek. Žalman měl skvělou formu, v jaké jsem, ho dlouho nezažil, a jeho nový „Spol.“ je sestava vynikajících a vzájemně se doplňujících muzikantů. Vždyť Míša Hálková (v minulém Spolu ještě Krmíčková) má už s Žalmanem, a basákem Petrem odzpívaných pár stovek, ne-li tisícovek koncertů.

Byl to právě Petr Novotný, který mne svým výrokem „Hraju v Telči čtyřicátý koncert včetně vánočních prázdnin“ donutil, abych znovu přepočítal své domečky. Ale já jsem svá tři vystoupení na vánočních prázdninách do této statistiky nezapočítal. Proč? No protože z nich nemám domeček :-)

Díky všem, co tam byli. Ale hlavně díky Medvědovi. Hudba prý má dělat radost. Tak tohle byl pro mne úžasný dárek. Už dnes se nemůžu dočkat jubilea, které přijde za rok. Snad. Kéž by!!!

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena