Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


24.08.2015
Kam se hodí-nehodí Jen tak tak (obec Světce 22.8.2015)

Na slavnostech jubilea obce Světce na Jindřichohradecku proběhl náš poslední prázdninový koncert. Nela se svojí kamarádkou kvůli němu podnikly zajížďku po cestě z hudebního tábora, já jsem na něj přijel ze své chalupy na Třebíčsku. Pouze Ondra je místní.

Toto vystoupení provázely vlastně od začátku nesrovnalosti. Na webových stránkách obce nebyla o slavnostech dlouho žádná zmínka (možná se pletu, ale poslední zápis jsem tam nalezl někdy kolem roku 2006). S pořadateli jsme se domluvili prostřednictvím Ondry už v červnu na sobotním odpoledním asi hodinovém vystoupení. K našemu překvapení jsme se však na plakátech objevili v neděli, to už jsme ale ani já ani Nela nemohli. Ondra tedy dodatečně domluvil přesunutí koncertu zpět na sobotu v 15 hodin, na plakátech však už špatná informace zůstala. Zmíněnou sobotu po poledni mi však telefonoval, že by bylo dobré, kdybychom mohli hrát už ve 14:00. To bylo technicky těžko možné stihnout, protože jsem musel ještě nakládat ozvučení. Nakonec jsem se přece jen propasíroval neoznačenými objížďkami ve 13:15 hodin do obce Světce, našel hospodu plnou lidí, leč žádného kompetentního pořadatele. Pódium bylo obsazené herci, jejichž vystoupení bylo stanoveno na 15. hodinu stejně jako náš koncert. Díky vstřícnosti divadelníků jsme se mohli domluvit na uvolnění pódia, abych mohl připravit ozvučení. To se mi po určitých potížích podařilo, takže jsme krátce po 14 hodině byli opravdu připraveni hrát. Stále nikde nikdo z pořadatelů. Bylo to celé velmi hektické, takže bych byl vděčný aspoň za kávu bez nekonečné fronty. Bohužel jsem se kávy ani jakéhokoliv nápoje za celou dobu nedočkal. Po chvíli přišel Ondra s informací, že můžeme začít hrát, až skončí hasičské závody. To se stalo po půl třetí a my jsme tedy nastoupili na pódium. Zvykem na takovýchto akcích bývá, že nás někdo uvede a minimálně se divákům omluví za nesrovnalosti s plakátem. Nic takového se nestalo, proto jsme začali písničkou.

Jsme už na leccos zvyklí, a tak nás nerozhodilo něco, kvůli čemu bychom v prvních letech existence kapely museli přestat hrát. Totiž naprosto příšerný řev v celém sále. Někteří lidé si zřejmě přišli pod ochranu našeho akustického smogu sdělit zážitky z několika posledních let. Vzhledem k tomu, že náš kondenzátorový mikrofon má velmi kvalitní snímací schopnosti, bylo celé to řvaní (jehož původ byl těžko zjistitelný) znovu zesilováno a posíláno do sálu, takže ve výsledku na pódiu nebylo slyšet ani vlastní slovo. O tom, co muselo znít do sálu, raději ani neuvažuji. Koncert jsem odzpíval pouze po paměti a nevím jak. Jen jsem děkoval firmě AER za kvalitní kombo, které (umístěné přímo u mojí hlavy) mi umožnilo slyšet aspoň svoji kytaru. Po chvíli jsem v podstatě rezignoval na přednes, na komunikaci s diváky, a přál si jediné: ať už to skončí. To mi dovolilo víceméně pobaveně vnímat pokusy Nely a posléze Ondry, kteří se snažili diváky uklidnit aspoň do nějakých mezí slušnosti. Bezvýsledně. Přitom nemůžu takto soudit všechny lidi, kteří v sále byli. Bylo tam opravdu dost diváků, kteří si přišli poslechnout právě nás. Bohužel jim to ostatními nebylo umožněno. A to ani tehdy, když dokonce dvakrát zatleskali Nele a Ondrovi po jejich napomínacích výstupech. Tito lidé si po koncertě přišli pro naše cédéčka, což pro nás bylo jedinou informací o tom, že jsme byli slyšet.

Jsem určitě dalek toho, abych vychovával. Přece jen si však myslím, že by bylo dobré, kdyby se na koncertě kdykoliv objevil někdo z pořadatelů, který vydá hudebníkům jasné informace nebo je přinejmenším přivítá podáním ruky. A také si už desítky let uvědomuji velmi zřetelně, že naše tvorba může být někomu úplně lhostejná, že jí může dokonce pohrdat nebo se k ní stavět jinak negativně. Nejsem ale ochoten smířit se se sobectvím, s nímž část lidí znemožňuje ostatním poslouchat hudbu, která je zajímá a kvůli které přišli na koncert. A tak tvrdím naprosto zodpovědně, že toto bylo jedno z nejhorších vystoupení, které v posledních letech kapely pamatuji. Celé to vůbec nechápu, ale vím dobře, že vzpomínka se zařadí mezi mé nejhorší zážitky s „jentaktačí“ hudbou. A že jenom profesionální čest a množství lidí, snažících se ulovit aspoň nějaký z našich zvuků, mi zabránila vypnout aparaturu a na protest odejít ze sálu předčasně.

Tím víc si ovšem v této situaci vážím těch, kdo poslouchali soustředěně nebo aspoň umožnili hudební zážitek ostatním.

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena