Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


24.03.2008
Kateřinice

Šestnáctý březen. Neděle začíná opravdu nevlídně. Zima, déšť, mlha. To jsou pro řízení auta podmínky zatraceně mizerné. Nicméně Milda jako řidič s nepřízní počasí bojuje statečně, a tak cesta ubíhá relativně v pohodě. Nespěcháme, z Jindřichova Hradce jsme vyjeli včas, vždyť musíme být v patnáct hodin v Kateřinicích, tedy až u Vsetína.

V dětském bezbariérovém centru nás jménem všech zaměstnanců vítá starostlivá paní Miriam Kocurková. Rituál probíhá pěkně po valašsku a snad definitivně rozptyluje obavy pořadatelů, že naše vystoupení je snad pro jejich organizaci příliš velkým luxusem.

Vykládáme všechny věci z auta a poté, co jsme si skočili na „obědovečeři“, prohlížíme si krásné obrázky naší hostitelky (jejich vytvoření musí být neuvěřitelně pracné), pijeme kafíčko obdivujeme důmyslné zařízení bezbariérového centra a pochutnáváme si na kubánských cukrářských laskominkách. Koupil nám je totiž KUBA Šimáně v brněnské cukrárně Aida. Ale je čas dát se do „práce“.

Diváků se sešlo dost. Odkud se v těch končinách všichni vzali? Začínáme naším povídáním o Mexiku, doprovázeném mexickými písničkami. Jako už tradičně, i tentokrát náš pořad diváky postupně vtahuje, takže překračujeme plánovaný čas. Konečně nepříjemnost: Míša, která si už ráno odněkud přivezla nachlazení, v průběhu vystoupení úplně ztratila hlas. Jenže nás čeká ještě druhá polovina, totiž koncert složený z našich vlastních písní.

Nic naplat, všechny skladby, ve kterých Míša zpívá, musíme vynechat. Ale i tak je to docela nervák, Míšin vokál chybí i ve vícehlasech, což občas zjistíme, až když se k tomu místu dozpíváme. A tak o improvizaci a různá překvapení opravdu není nouze. Vlastně se opakuje situace z posledního Zpívání na schodech, kde ze stejných důvodů pro změnu chyběla Nela. Snad to už letos byla poslední kapelní nemoc.

Podle reakcí jednotlivých účastníků bylo naše vystoupení úspěšné, lidé odcházejí spokojeni. I my jsme rádi, že jsme mohli být prospěšní dětskému bezbariérovému centru, jehož činnosti si nesmírně vážíme. A navíc jsme se setkali s několika lidmi, kteří něco umějí a jejichž život má jasný společensko prospěšný cíl. Takže jsme si zase „nabili baterie“.

Domů se celodenním mlhavým deštěm proplavujeme kolem půlnoci, takže pondělí v zaměstnání bude snad ještě relativně snesitelné.

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena