Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


04.09.2009
Vystoupení skončilo, zapomeňte:-)

Ohlížím se a rekapituluji své pocity z posledního srpnového víkendu. Prodlouženého. Oproti plánu jsme se totiž rozhodli vyhovět žádosti Honzy Friedla (majitel studia, kde jsme natáčeli všechna svá CD), o něco si zkrátili svou hudební "dovolenou" a vyrazili zahrát pejskařům na Osiku.  Namlsaní z posledního podobného koncertování jsme se docela těšili na další společně prozpívaný večer. Ale to jsme si dali! Společnost, která se tentokrát u ohně sešla, byla spíš upovídaná. Už po prvních skladbách jsem nabyl přesvědčení, že o hudbu, alespoň o tu naši, téměř nikdo nejeví zájem. Připadali jsme si, že naše hraní a zpěv překáží dobré zábavě, kterou mezi sebou vedli jednotliví účastníci večera. Nechápal jsem, proč si nás vlastně pozvali. Proč dokonce urgovali Honzu Friedla, aby nás na poslední chvíli zmobilizoval a zkrátil nám hudební volno. Zkoušeli jsme písně všech možných žánrů, všech možných aranží. Nela byla mírně nachlazená (dovolená na Vltavě), a tak se zcela zákonitě po vyhodnocení situace začala šetřit na další koncerty. Klárce se do nepříjemné „práce“ moc nechtělo, tíha zpěvu tedy zůstávala na mně a na Mildovi. Asi dvě hodiny jsem se opravdu snažil, zpíval jeden song za druhým a tlačil na hlasivky, co to dalo. Po dvou bezvýsledně prodřených hodinách najednou jednu dívku cosi napadlo a rozhodla se vyzvat nás, abychom zpívali hlasitěji, že je to nuda. Málokdy mám chuť okamžitě zanechat zpěvu, sbalit kytaru a jít spát. Tentokrát se ta chuť dostavila v plné intenzitě. A protože Klárka s Nelou se už na zpívání vykašlaly dávno, ztišili jsem svůj hlas na minimum, odzpíval, aby se neřeklo, ještě pár písní a navrhl Mildovi i zpěvačkám, že bychom mohli skončit. Vcelku rychle jsme pak sbalili naše nádobíčko, nasedli do aut, omluvili se asi dvěma lidem, kteří nás opravdu poslouchali, a odjeli do říše snů. Cestu mi trochu zkomplikovali policisté, kteří mě v Nové Bystřici podrobili kontrole dokladů a dechové zkoušce. Vše se naštěstí obešlo bez pokuty či ztráty bodů.

Bylo to asi jedno z nejhorších zpívání u ohně, které jsem v poslední době zažil. Těším se, až si zase v nějaké hudební společnosti spravím náladu. Snad to bude hned při následujícím koncertě.

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena