Přijde mi, že doby, kdy jsme se třásli, zda vůbec někdo navštíví náš koncert na hradě Landštejně, jsou dávno ty tam. Dnes máme jiný problém: kam umístit tak velké množství diváků, když bude pršet. Galerie u hradní brány už dávno nestačí, stejně tak i prostor ve věži je stísněný a pro diváky nevyhovující. A tak Milda před pár lety objevil možnost koncertovat ve třetí bráně, tedy v jakémsi tunelu vedoucím do samotného srdce někdejšího šlechtického sídla. Zažil jsem už sice pohodlnější koncertní místa, ale tady aspoň diváci zůstanou v suchu.

Rozhodování 5.července bylo těžké. Na ukazateli počasí by mohl svítit nerozhodný výsledek, deštivo i slunečno. Přeháňky a mraky na obzoru nás však i tentokrát donutily umístit koncert právě do zmiňovaného tunelu. Opatrnosti není nikdy dost. Jenže proti této moudrosti stojí jiný neúprosný přírodní zákon. Zákon schválnosti. Sotva začal koncert, počasí se konečně změnilo v nádherný romantický letní podvečer, jaký by nám v těchto kulisách mohl závidět i samotný Karel Hynek Mácha.

Brněnská Ozvěna není na Landštejně žádným nováčkem a i tentokrát zahrála svoji typickou trampskou hudbu s nápaditými, ale účelnými aranžemi, postavenou na působivě propracovaných vícehlasech. Však ji mám ještě v čerstvé paměti z našeho posledního setkání v jejich domácím klubu Leitnerka.

Fernando Lopez. Hudební osobnost. Muzikant i romantik tělem i duší. Považuji za velkou čest, že si mne tento člověk oblíbil, že jsem měl možnost si s ním zahrát, že mě dokonce nazval svým přítelem se stejnou krevní skupinou. Nerozumím všem slovům v jeho písničkách (ač jsem si mnohé texty nechal podrobně vysvětlit), mrzí mne, že nejsem schopen detailně vnímat poetiku španělštiny v jeho podání. Ale to, co jsem stačil mimoslovně postřehnout zejména ve Fernandově projevu, mě okouzluje svojí hloubkou a opravdovostí. Nejsem sám, i tentokrát jsem měl možnost sledovat, jak si Fernando postupně získává nejdříve zájem, ke konci už nefalšovaný obdiv diváků. A tak není divu, že měl po skončení koncertu skvělou, sdílnou, optimistickou náladu a neskrýval nadšení nad hudební vyspělostí českého publika.

Luboš Beňo a Matěj Ptascek přinášejí do středověkého hradního průchodu pozdrav z Ameriky počátku minulého století. Přesněji z oblasti dřevních dob jazzu v jeho kolébce, městě New Orleans. Naprosto  skvěle zvládnutá technika hry na kytaru, foukací harmoniku, neuvěřitelně věrně reprodukovaný dobový zpěv a nekonečné množství hudebních triků a vtípků, to jsou hlavní znaky hudby, která si u diváků zcela zaslouženě vynutila bouřlivé ovace. Já sám jsem byl uměním této energické dvojice vysloveně nadšený, a tak mne později překvapilo, že další den přišlo na jejich koncert v Milevsku pouhých sedm diváků.

Závěr večera v této vybrané společnosti byl na nás. Také my jsme předvedli svůj typický projev a také nás diváci vyprovokovali ke kouskům, které bychom si normálně nedovolili. Šlo zejména o písně zahrané a zazpívané společně s Fernandem Lopezem. Někdy to byla docela výprava na tenký led. To se asi nejvíce projevilo v Besame mucho, písni, kterou Fernando hudebně chápe oproti nám Středoevropanům zcela odlišně. A tak se diváci jistě bavili, když jsme se pokoušeli obě představy sjednotit do nějakého uceleného výrazu. Celkově ale musím říci, že i naše vystoupení bylo vnímáno velice pozitivně a bezprostředně. Dokonce jsem registroval, že naše písničky si s námi při koncertech zpívá stále více lidí a to je znamení, že snad jdeme správným směrem..

Byl to zas jeden z moc hezkých romantických podvečerů, za který se sluší ještě poděkovat paní Jiřině Mládkové, kastelánce hradu Landštejna, bez jejíž sympatické podpory by podobné koncerty nebyly vůbec myslitelné. A i tentokrát se vyznamenala dvojice zvukařů, Olinek a Járinek, naši oblíbení Pat a Mat. Co je příčinou jejich oblíbenosti? Skromnost, obětavost, hluboké znalosti v oblasti hudby, elektrotechniky a akustiky, ochota zvládnout i nemožné, stále dobrá nálada a ještě spousta dalších užitečných vlastností, schopností či zkušeností. Nemyslete si, ten landštejnský akustický „tunel“ zcela zaplněný diváky není jednoduché zvukově zvládnout!

Pavel