Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


30.07.2010
V landštejnském tunelu

Přijde mi, že doby, kdy jsme se třásli, zda vůbec někdo navštíví náš koncert na hradě Landštejně, jsou dávno ty tam. Dnes máme jiný problém: kam umístit tak velké množství diváků, když bude pršet. Galerie u hradní brány už dávno nestačí, stejně tak i prostor ve věži je stísněný a pro diváky nevyhovující. A tak Milda před pár lety objevil možnost koncertovat ve třetí bráně, tedy v jakémsi tunelu vedoucím do samotného srdce někdejšího šlechtického sídla. Zažil jsem už sice pohodlnější koncertní místa, ale tady aspoň diváci zůstanou v suchu.

Rozhodování 5.července bylo těžké. Na ukazateli počasí by mohl svítit nerozhodný výsledek, deštivo i slunečno. Přeháňky a mraky na obzoru nás však i tentokrát donutily umístit koncert právě do zmiňovaného tunelu. Opatrnosti není nikdy dost. Jenže proti této moudrosti stojí jiný neúprosný přírodní zákon. Zákon schválnosti. Sotva začal koncert, počasí se konečně změnilo v nádherný romantický letní podvečer, jaký by nám v těchto kulisách mohl závidět i samotný Karel Hynek Mácha.

Brněnská Ozvěna není na Landštejně žádným nováčkem a i tentokrát zahrála svoji typickou trampskou hudbu s nápaditými, ale účelnými aranžemi, postavenou na působivě propracovaných vícehlasech. Však ji mám ještě v čerstvé paměti z našeho posledního setkání v jejich domácím klubu Leitnerka.

Fernando Lopez. Hudební osobnost. Muzikant i romantik tělem i duší. Považuji za velkou čest, že si mne tento člověk oblíbil, že jsem měl možnost si s ním zahrát, že mě dokonce nazval svým přítelem se stejnou krevní skupinou. Nerozumím všem slovům v jeho písničkách (ač jsem si mnohé texty nechal podrobně vysvětlit), mrzí mne, že nejsem schopen detailně vnímat poetiku španělštiny v jeho podání. Ale to, co jsem stačil mimoslovně postřehnout zejména ve Fernandově projevu, mě okouzluje svojí hloubkou a opravdovostí. Nejsem sám, i tentokrát jsem měl možnost sledovat, jak si Fernando postupně získává nejdříve zájem, ke konci už nefalšovaný obdiv diváků. A tak není divu, že měl po skončení koncertu skvělou, sdílnou, optimistickou náladu a neskrýval nadšení nad hudební vyspělostí českého publika.

Luboš Beňo a Matěj Ptascek přinášejí do středověkého hradního průchodu pozdrav z Ameriky počátku minulého století. Přesněji z oblasti dřevních dob jazzu v jeho kolébce, městě New Orleans. Naprosto  skvěle zvládnutá technika hry na kytaru, foukací harmoniku, neuvěřitelně věrně reprodukovaný dobový zpěv a nekonečné množství hudebních triků a vtípků, to jsou hlavní znaky hudby, která si u diváků zcela zaslouženě vynutila bouřlivé ovace. Já sám jsem byl uměním této energické dvojice vysloveně nadšený, a tak mne později překvapilo, že další den přišlo na jejich koncert v Milevsku pouhých sedm diváků.

Závěr večera v této vybrané společnosti byl na nás. Také my jsme předvedli svůj typický projev a také nás diváci vyprovokovali ke kouskům, které bychom si normálně nedovolili. Šlo zejména o písně zahrané a zazpívané společně s Fernandem Lopezem. Někdy to byla docela výprava na tenký led. To se asi nejvíce projevilo v Besame mucho, písni, kterou Fernando hudebně chápe oproti nám Středoevropanům zcela odlišně. A tak se diváci jistě bavili, když jsme se pokoušeli obě představy sjednotit do nějakého uceleného výrazu. Celkově ale musím říci, že i naše vystoupení bylo vnímáno velice pozitivně a bezprostředně. Dokonce jsem registroval, že naše písničky si s námi při koncertech zpívá stále více lidí a to je znamení, že snad jdeme správným směrem..

Byl to zas jeden z moc hezkých romantických podvečerů, za který se sluší ještě poděkovat paní Jiřině Mládkové, kastelánce hradu Landštejna, bez jejíž sympatické podpory by podobné koncerty nebyly vůbec myslitelné. A i tentokrát se vyznamenala dvojice zvukařů, Olinek a Járinek, naši oblíbení Pat a Mat. Co je příčinou jejich oblíbenosti? Skromnost, obětavost, hluboké znalosti v oblasti hudby, elektrotechniky a akustiky, ochota zvládnout i nemožné, stále dobrá nálada a ještě spousta dalších užitečných vlastností, schopností či zkušeností. Nemyslete si, ten landštejnský akustický „tunel“ zcela zaplněný diváky není jednoduché zvukově zvládnout!

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena